A letter from Nov 10, 2024

Moje nejmilovanejsi Anicko, zivot je strasne zvlastni. Vim, ze az se ti tohle posle budes se zrovna bat o prijmacky, mozna se zpochybnovat atak dale. Aniku jsi strasne silna ale fakt strasne. Ja, ted jeste tvoje trinactileta ja jsem na tebe strasne pysna a hrda. Ano, byly tady casy kdy jsme to nezvladli a udelali si neco ale i pres to jsme furt tady. Anicko ted jsem vlastne uprimne stastna, mam moji trojku a v ni jsem nejstastnejsi. Simik se Sofikem my ukazali to nejpravejsi kamaradstvi. Doufam ze se furt bavite!!! Doufam ze ano a myslim ze se nemylim protoze v tom pratelstvi je hodne komunikace a ta je vzdy strasne dulezita. To je to, co chybelo v trojce a Adinou, komunikace. Aniku je na tebe velky natlak aby ses dostala na gympl, ikdyby jsi se tam nedostala A CO? Je gympl snad jedina skola? ne. Posilam strasne velkoou pusu, Anicka dne 10.11.24